Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Mikroregion Konstantinolázeňsko se rozkládá v severovýchodní části okresu Tachov, který leží v severozápadní části VÚSC Plzeňský kraj a jeho západní hranice je totožná se státní hranicí České republiky se Spolkovou republikou Německo. Severní hranice mikroregionu Konstantinolázeňsko je zároveň okresní a krajskou hranicí s okresem Karlovy Vary respektive s VÚSC Karlovarský kraj.

Východním směrem sousedí mikroregion s okresem Plzeň – sever. Zbývající hranice mikroregionu je tvořena katastrálními hranicemi dalších obcí okresu Tachov. Důležitým faktem při vymezení polohy a vnějších vztahů mikroregionu Konstantinolázeňsko je, že na jihu sledované území hraničí s mikroregionem Stříbrsko, jehož členy jsou také obce Bezdružice, Konstantinovy Lázně, Černošín, Kokašice a Záchlumí. Vzhledem ke zmíněnému faktu, že Konstantinolázeňsko leží v okrese Tachov je nutno zdůraznit, že celé území je součástí euroregionu Egrensis. Právě tato skutečnost umožňuje členským obcím čerpat finanční prostředky z  fondů EU , které jsou určeny na podporu příhraničních euroregionů. Výhoda mikroregionu Konstantinolázeňsko oproti „vnitrozemským“ mikroregionům spočívá nejen ve zmíněné finanční pomoci, ale i v osvojení metodologie při zpracování projektů podle norem EU.

Území mikroregionu spadá pod kompetence pověřených obecních úřadů Bezdružice (Bezdružice, Cebiv, Horní Kozolupy, Kokašice a Konstantinovy Lázně), Planá (Lestkov) a Stříbro (Černošín, Olbramov a Záchlumí). Přirozenou západní a východní hranici Konstantinolázeňska tvoří koryta vodních toků, jedná se o Kosí potok v západní části území a dále o Úterský potok, který lemuje východní hranici mikroregionu. Okolí obou zmíněných vodních toků je poměrně hustě zalesněno, což ještě umocňuje jejich bariérový efekt.  

Mezi největší sídla mikroregionu patří obce Bezdružice, Černošín a Konstantinovy Lázně. Konstantinovy Lázně lze považovat za centrum území, vzhledem k jejich velikosti, poloze a hlavně atraktivitě způsobené lázeňskými aktivitami. 

Přírodní podmínky

Mikroregion Konstantinolázeňsko má pestré přírodní podmínky dané členitým reliéfem. Z geomorfologického hlediska náleží většina území k Poberounské soustavě, do severní části mikroregionu zasahuje Krušnohorská soustava s geomorfologickým útvarem Tepelská vrchovina kam patří Bezdružická vrchovina, která hraničí podél    zlomového  svahu  na  jihozápadě  s  Tachovskou   brázdou . Tuto  část  mikroregionu  pokrývají  plošiny  na rozvodí vodních toků mezi údolními hřbety a ojedinělé sopečné útvary. Údolí vodních toků jsou v této podoblasti hluboce zařezané a široce otevřené. Jejich svahy jsou často asymetrické. Střední a jižní část mikroregionu pokrývá Stříbrská pahorkatina, která je částí zmiňované Poberounské soustavy. Převládají zde rozsáhlé plošiny ve výškách  450 – 600 m.n.m. nad povrchem pahorkatiny vyčnívají rozptýlené sopečné vrchy, z nichž nejvyšší Vlčí hora (704 m.n.m.) je zároveň nejvyšším bodem mikroregionu. Mezi další významné vrchy patří Ovčí vrch (697 m.n.m.), Hradišťský vrch (632 m.n.m.) a Krasíkov (635 m.n.m.). Na severu mikroregionu, kde Stříbrská pahorkatina přechází do Tepelské vrchoviny, nadmořská výška reliéfu stoupá, jihovýchodním směrem naopak reliéf klesá. Mezi plošně nejrozsáhlejší geologické útvary patří algonkium a žilné horniny.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel Konstantinolázeňska

Území                         

Rok 1930

Rok 1950

Rok 1970

Rok 1990

Rok 1999

Bezdružice

2013

983

1034

980

998

Cebiv

585

276

299

281

297

Černošín

2722

1361

1349

1135

1087

H. Kozolupy

908

498

392

297

286

Kokašice

698

347

293

269

298

K.Lázně

1800

1153

1075

1021

968

Lestkov

1992

872

559

352

336

Olbramov

670

226

132

78

75

Záchlumí

214

111

207

405

435

MR Celkem

11602

5827

5340

4818

4780

Tabulka č. 1. Zdroj: OkÚ Tachov, Referát regionálního rozvoje