Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Mikroregion Konstantinolázeňsko se rozkládá v severovýchodní části okresu Tachov, který leží v severozápadní části VÚSC Plzeňský kraj a jeho západní hranice je totožná se státní hranicí České republiky se Spolkovou republikou Německo. Severní hranice mikroregionu Konstantinolázeňsko je zároveň okresní a krajskou hranicí s okresem Karlovy Vary respektive s VÚSC Karlovarský kraj.
Východním směrem sousedí mikroregion s okresem Plzeň – sever. Zbývající hranice mikroregionu je tvořena katastrálními hranicemi dalších obcí okresu Tachov. Důležitým faktem při vymezení polohy a vnějších vztahů mikroregionu Konstantinolázeňsko je, že na jihu sledované území hraničí s mikroregionem Stříbrsko, jehož členy jsou také obce Bezdružice, Konstantinovy Lázně, Černošín, Kokašice a Záchlumí. Vzhledem ke zmíněnému faktu, že Konstantinolázeňsko leží v okrese Tachov je nutno zdůraznit, že celé území je součástí euroregionu Egrensis. Právě tato skutečnost umožňuje členským obcím čerpat finanční prostředky z fondů EU , které jsou určeny na podporu příhraničních euroregionů. Výhoda mikroregionu Konstantinolázeňsko oproti „vnitrozemským“ mikroregionům spočívá nejen ve zmíněné finanční pomoci, ale i v osvojení metodologie při zpracování projektů podle norem EU.
Území mikroregionu spadá pod kompetence pověřených obecních úřadů Bezdružice (Bezdružice, Cebiv, Horní Kozolupy, Kokašice a Konstantinovy Lázně), Planá (Lestkov) a Stříbro (Černošín, Olbramov a Záchlumí). Přirozenou západní a východní hranici Konstantinolázeňska tvoří koryta vodních toků, jedná se o Kosí potok v západní části území a dále o Úterský potok, který lemuje východní hranici mikroregionu. Okolí obou zmíněných vodních toků je poměrně hustě zalesněno, což ještě umocňuje jejich bariérový efekt.
Mezi největší sídla mikroregionu patří obce Bezdružice, Černošín a Konstantinovy Lázně. Konstantinovy Lázně lze považovat za centrum území, vzhledem k jejich velikosti, poloze a hlavně atraktivitě způsobené lázeňskými aktivitami.
Přírodní podmínky
Mikroregion Konstantinolázeňsko má pestré přírodní podmínky dané členitým reliéfem. Z geomorfologického hlediska náleží většina území k Poberounské soustavě, do severní části mikroregionu zasahuje Krušnohorská soustava s geomorfologickým útvarem Tepelská vrchovina kam patří Bezdružická vrchovina, která hraničí podél zlomového svahu na jihozápadě s Tachovskou brázdou . Tuto část mikroregionu pokrývají plošiny na rozvodí vodních toků mezi údolními hřbety a ojedinělé sopečné útvary. Údolí vodních toků jsou v této podoblasti hluboce zařezané a široce otevřené. Jejich svahy jsou často asymetrické. Střední a jižní část mikroregionu pokrývá Stříbrská pahorkatina, která je částí zmiňované Poberounské soustavy. Převládají zde rozsáhlé plošiny ve výškách 450 – 600 m.n.m. nad povrchem pahorkatiny vyčnívají rozptýlené sopečné vrchy, z nichž nejvyšší Vlčí hora (704 m.n.m.) je zároveň nejvyšším bodem mikroregionu. Mezi další významné vrchy patří Ovčí vrch (697 m.n.m.), Hradišťský vrch (632 m.n.m.) a Krasíkov (635 m.n.m.). Na severu mikroregionu, kde Stříbrská pahorkatina přechází do Tepelské vrchoviny, nadmořská výška reliéfu stoupá, jihovýchodním směrem naopak reliéf klesá. Mezi plošně nejrozsáhlejší geologické útvary patří algonkium a žilné horniny.
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel Konstantinolázeňska
Území |
Rok 1930 |
Rok 1950 |
Rok 1970 |
Rok 1990 |
Rok 1999 |
Bezdružice |
2013 |
983 |
1034 |
980 |
998 |
Cebiv |
585 |
276 |
299 |
281 |
297 |
Černošín |
2722 |
1361 |
1349 |
1135 |
1087 |
H. Kozolupy |
908 |
498 |
392 |
297 |
286 |
Kokašice |
698 |
347 |
293 |
269 |
298 |
K.Lázně |
1800 |
1153 |
1075 |
1021 |
968 |
Lestkov |
1992 |
872 |
559 |
352 |
336 |
Olbramov |
670 |
226 |
132 |
78 |
75 |
Záchlumí |
214 |
111 |
207 |
405 |
435 |
MR Celkem |
11602 |
5827 |
5340 |
4818 |
4780 |
Tabulka č. 1. Zdroj: OkÚ Tachov, Referát regionálního rozvoje