O nás

Mikroregion Konstantinolázeňsko se rozkládá v severovýchodní části okresu Tachov, který leží v severozápadní části Plzeňského kraje. Severní hranice mikroregionu Konstantinolázeňsko je zároveň okresní a krajskou hranicí s okresem Karlovy Vary respektive s  Karlovarským krajem.

Východním směrem sousedí mikroregion s okresem Plzeň – sever. Důležitým faktem při vymezení polohy a vnějších vztahů mikroregionu Konstantinolázeňsko je, že na jihu sledované území hraničí s mikroregionem Stříbrsko. Vzhledem k faktu, že Konstantinolázeňsko leží v okrese Tachov je nutno zdůraznit, že celé území je součástí euroregionu Egrensis. Právě tato skutečnost umožňuje členským obcím čerpat finanční prostředky z  fondů EU , které jsou určeny na podporu příhraničních euroregionů. Výhoda mikroregionu Konstantinolázeňsko oproti „vnitrozemským“ mikroregionům spočívá nejen ve zmíněné finanční pomoci, ale i v osvojení metodologie při zpracování projektů podle norem EU.

Území mikroregionu spadá pod kompetence pověřených obecních úřadů Bezdružice (Bezdružice, Cebiv, Horní Kozolupy, Kokašice a Konstantinovy Lázně), Planá (Lestkov) a Stříbro (Černošín, Olbramov a Záchlumí). Přirozenou západní a východní hranici Konstantinolázeňska tvoří koryta vodních toků, jedná se o Kosí potok v západní části území a dále o Úterský potok, který lemuje východní hranici mikroregionu. Okolí obou zmíněných vodních toků je poměrně hustě zalesněno, což ještě umocňuje jejich bariérový efekt.  

Mezi největší sídla mikroregionu patří obce Bezdružice, Černošín a Konstantinovy Lázně. Konstantinovy Lázně lze považovat za centrum území, vzhledem k jejich velikosti, poloze a hlavně atraktivitě způsobené lázeňskými aktivitami. 

Přírodní podmínky

Mikroregion Konstantinolázeňsko má pestré přírodní podmínky dané členitým reliéfem. Z geomorfologického hlediska náleží většina území k Poberounské soustavě, do severní části mikroregionu zasahuje Krušnohorská soustava s geomorfologickým útvarem Tepelská vrchovina kam patří Bezdružická vrchovina, která hraničí podél    zlomového  svahu  na  jihozápadě  s  Tachovskou   brázdou . Tuto  část  mikroregionu  pokrývají  plošiny  na rozvodí vodních toků mezi údolními hřbety a ojedinělé sopečné útvary. Údolí vodních toků jsou v této podoblasti hluboce zařezané a široce otevřené. Jejich svahy jsou často asymetrické. Střední a jižní část mikroregionu pokrývá Stříbrská pahorkatina, která je částí zmiňované Poberounské soustavy. Převládají zde rozsáhlé plošiny ve výškách  450 – 600 m.n.m. nad povrchem pahorkatiny vyčnívají rozptýlené sopečné vrchy, z nichž nejvyšší Vlčí hora (704 m.n.m.) je zároveň nejvyšším bodem mikroregionu. Mezi další významné vrchy patří Ovčí vrch (697 m.n.m.), Hradišťský vrch (632 m.n.m.) a Krasíkov (635 m.n.m.). Na severu mikroregionu, kde Stříbrská pahorkatina přechází do Tepelské vrchoviny, nadmořská výška reliéfu stoupá, jihovýchodním směrem naopak reliéf klesá. Mezi plošně nejrozsáhlejší geologické útvary patří algonkium a žilné horniny.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel Konstantinolázeňska

Tabulka č. 1. Zdroj: OkÚ Tachov, Referát regionálního rozvoje